CZ  |  EN  |  CN :: Domů :: :: O Nás :: :: Nabídka poznávacích zájezdů ČR :: :: Malý průvodce Prahou :: :: Kontakt ::        Tolik obdivných přívlastků... Zlatá Praha Matka měst Stověžatá Praha Srdce Evropy Diadém na čele Evropy Drahokam v kamenné čelence světa    Strahovská knihovna    Strahovská knihovna je součástí starobylého Strahovského kláštera, který patří k nejvýznamnějším stavebním památkám na českém území. Stavbu nejstarší klášterní části založil kníže, později král Vratislav I. v roce 1140. Knihovna náleží k nejkrásnějším a stylově nejzachovalejším evropským historickým knihovnám. Její prostory přitahují návštěvníky svým architektonickým ešením, malířskou výzdobou, pvodním mobiliářem a především bohatstvím rukopisných a knižních sbírek. Nechází se tu 130 000 knih a vedle bohatého fondu teologické literatury i mnoho atlasů, herbářů, kronik, cestopisů, dokonce i alchymistické knihy.    Loretánske náměstí    Ocitnete-li se na Loretánském náměstí v celou hodinu, pak uslyšíte líbeznou melodii zvonkohry. Zaznívá z věže Lorety již od roku 1695. Tato největší česká zvonkohra má 27 zvonů a zvonků a jejich celková hmotnost činí asi 1500kg.    Černínský palác    Průčelí nejdelší barokní palácové stavby je dlouhé 150m. Nechal ho postavit císařský vyslanec v Benátkách Jan Černín v roce 1677. Od 30. let 20. století v něm sídlí ministerstvo zahraničních věcí.    Pražský hrad (chram sv. Vita, sv. Jiri)    V Guinesově knize světových rekordů je Pražský hrad uváděn jako největší obývaný hrad na světě. Jeho historie sahá až do 6. století našeho letopočtu a od té doby se na jeho vývoji poznamenalo mnoho válečných , politických, ale i slohových zvratů. Největší dík by měl ale patřit zakladatelům první stavby na vršku Opyš, protože podobný výhled na město i okolí se ve světě jen tak nenajde. Při vstupu do areálu Pražského hradu vítá návštěvníky Matyášova brána z roku 1614, která spojuje první a druhé nádvoří. Chrám svatého Víta Na třetím nádvoří svou mohutností a přitom nebeskou lehkostí překvapuje chrám sv. Víta – nejslavnější architektura českých zemí. Katedrála byla založena 1344 Karlem IV. a vlivem různých dějinných událostí definitivně dokončena až v roce 1929 (tedy za 585 let!). Mezi architekty, kteří se hrdě hlásí k této stavbě, byla i taková jméno jako Matyáš z Arrasu či Petr Parléř, oba ze 14. století. Hlavní loď měří 124m, v křížové lodi je šířka 60m a výška klenby činí 33m. Hlavní věž je se svými 96,5m v Praze nejvyšší a na její vrchol vedou tři stovky točitých schodů. Vladislavský sál Největší světský prostor středověké Prahy byl postaven v letech 1487-1502 a je 60m dlouhý, 16m široký a 13m vysoký.Obdiv vzbuzuje nejen svou velikostí, ale i pro odvážnou konstrukci kroužené žebrové klenby. Jeho 5m vysoká okna jsou na vnější straně prvním projevem renesance v Praze. Vladislavský sál sloužil ve své historii mnoha účelům: stavovským holdům, korunovačním slavnostem, zasedání sněmů, významným shormážděním, hostinám, soudům, výstavám uměleckých předmětů, volbám prezidenta aj. Ve Vladislavském sále se rovněž konala četná rytířská klání na koních. Zlatá ulička Zlatá ulička je jedním z nejnavštěvovanějších míst hradního areálu.Ulička je obestřená mýty rudolfínských alchymistických dílen, v nichž se prý vyrábělo zlato. Ve skutečnosti zde od konce 16. století bydleli hradní střelci a několik zlatotepců. To však neubírá jejímu prostředí na romantice. Tvoří ji 16 domků podél hradby a v nejužším místě je široká na pouhé tři kroky. Dnes se v domečcích nacházejí prodejny suvenýrů a jejich návštěva alespoň umožňuje nahlédnout do starých dob. V domku č. 22 bydlel po určitou dobu Franz Kafka. Bazilika svatého Jiří Nejdochovalejší stavební památkou románského období na Pražském hradě je trojlodní bazilika sv. Jiří, která v dnešní podobě byla dokončena v roce 1142. V prostém interiéru kostela se nacházejí náhrobky sv. Ludmily a přemyslovských panovníků Vratislava I. a Boleslava II. V suterénu baziliky je vystavena sbírka starého českého umění, která mapuje umění od 14. století – gotické – do začátku 16. století – rudolfinské. Nejvzácnější jsou obrazy mistra Theodorika, dvorního malíře Karla IV. Královský letohrádek – Belvedér Belvedér je považován za nejkrásnější renesanční stavbu na sever od Alp a zaroveň je nejčistší renesanční architekturou mimo italskou půdu. Letohrádek byl postaven v letech 1538-63 a původně sloužil k dvorním slavnostem a plesům, dnes slouží k výstavám a kulturním akcím.    Nerudova ulice    Nerudova ulice připomíná starobylou atmosféru Prahy, o které se dnes dočítáme jen ve starých knihách významných českých autorů. Jedním z nich byl Jan Neruda (1834-1891), který se narodil a vyrůstal v domě U Dvou slunců v samé blízkosti Hradu.    Chrám sv. Mikuláše    Chrám sv. Mikuláše na Malostranském náměstí je nejkrásnější památka pražského baroka. Byl stavěn v první polovině 18. století a interiér je tou nejhonosnější ukázkou pompéznosti vrcholného baroka.    Kampa    Oblast Kampy začínající u Karlova mostu je jedním z nejkrásnějších zákoutí Malé Strany vyzývající k alespoň krátkému odpočinku a snu o starých časech. Čertovkou byl pak nazýván původně vodní mlýn, ze kterého dnes zbyla jen dvě vodní kola.    Karlův most    Karlův most je znalci pokládán za nejkrásnější most na světě. Základní kámen gotické stavby korunované unikátní barokní galerií soch a s „kulisami“ Pražského hradu, Malé Strany a Starého Města byl položen Karlem IV. v datum a čas stanovený královskými hvězdáři: roku 1357, dne 9. července v 5 hodin a 31 minut byla nejšťastnější konstelace Slunce a Saturnu, která měla přinést mostu samé štěstí. Stejně jako na katedrále sv. Víta se na stavbě podílel Petr Parléř. Most se svými 516 metry patří k nejdelším mostům v Evropě.    Staroměstská mostecká věž    Klenot české gotiky stojící na probřežním konci Karlova mostu pochází z přelomu 14. a 15. století. Největší obdiv vzbuzuje její plastická výzdoba na východní straně zobrazující Karla IV. se synem Václavem IV.    Staroměstské náměstí    Nejstarší pražské náměstí sloužilo už v 11. století k trhům. Náměstí bylo často postiženo povodněmi, protože ve středověku nebyl tok Vltavy nijak regulován. Proto se pražané ve 12. století na chranu proti vodě rozhodli zvýšit náměstí o jedno celé patro navážkou zeminy. Z přízemí románských a raně gotických domů se tak stala sklepení, které ale dnes využívají restaurece k provozování vinných sklípků. Uprostřed náměstí je socha Jana Husa. Kostel Panny Marie před Týnem Velkolepá gotická stavba sloužila v husitské době jako hlavní chrám města. Týnský chrám se honosí velkým počtem zachovalých náhrobků – mezi nejznámější patří náhrobek Tychona de Brahe, dánského hvězdáře na císařském dvoře Rudolfa II. Orloj Pražský orloj je velká turistická atrakce honosící se na věži Staroměstské radnice od roku 1410. Podle pověsti nechali staroměstští radní jeho tvůrce oslepit, aby již nikdy nemohl sestrojit nic podobného pro jiné město. Vedle velkých astronomických hodin se každou hodinu objevuje v malých okénkách 12 apoštolů.